Dneska bych chtěla něco napsat na téma – Počítač a o tom, jak jsme to měli doma s počítačem když jsem byla malá. V té době jsme žádný notebook neměli. Měli jsme klasický stolní počítač. Je pravda že k počítači jsem se dostala už ve svých pěti letech. Hrála jsem na něm hry, ale samozřejmě ne celé dny, jen když mě k němu rodiče pustili. Já byla ještě technikou nepolíbena. Většinu času jsem trávila venku s kamarády a mnohem horší pro mě bylo, když jsem dostala zaracha ven než na počítač. Nejraději jsem na něm hrála online hry na internetu, ale taky jsem už v té době chodila na Youtube a poslouchala na něm písničky, odmalička jsem chtěla být zpěvačka a zpívat.
Takže jsem si pustila písničku, v 6 letech jsem dokonce dostala svůj první mikrofon a zpívala. Ale asi jistě víte, že tenkrát ještě byly takové ty velká sluchátka, a ne ty malé. Stolních počítačů jsme měli hrozně moc, vždycky se nějaký rozbil a koupil se nový a rozbitý se dal na půdu. Vzpomínám si, že hodně často třeba přestával fungovat a muselo se v něm něco opravovat na rozdíl od notebooku, který když vám nespadne vyloženě na zem a není to vyloženě nějaký šunt, tak funguje docela dlouhou dobu, a hlavně se neseká tolik, jako třeba tenkrát stolní počítače. První notebook jsem dostala až v 16 letech, kdy jsem ho potřebovala kvůli studiu na střední škole.
Psala jsem si na něm různé přípravy na praxi, nebo na internátu, když mi bylo smutno jsem na něm koukala na seriály a různé filmy. Byl to ale takový menší notebook, méně kvalitní, který neměl dostatek paměti a nedaly se do něho stahovat třeba nějaké velké hry, ale na seriály a práci do školy mi stačil. A vzhledem k tomu, že byl docela skladný, tak se mi vešel do tašky. Jenže tím že nebyl úplně nejkvalitnější mi po letech přestal fungovat. Nyní jsem si pořídila Lenovo a je to skvělý notebook. Stál mě asi okolo 12 tisíc, ale je opravdu skvělý, vejde se na něj hromada věcí, je rychlý, má dobrou klávesnici, na které se krásně píše a výborný zvuk. Neseká se a tím že je větší tak se na něm hezky píše.
